Hledání ideálu

1. února 2013 v 18:42 | Kačíí |  Boys and love
Nabízím k předčtení moji nejnovější úvahu o lásce,na kterou jsem docela pyšná.

Určitě jste už někdy viděly film Sex ve městě, který dávaly nedávno. Podle vzoru Cariie Bradshawové jsem se rozhodla napsat článek do rubriky Love, abychom si všechny uvědomily pravou podstatu lásky a vykašlaly se na dokonalé kluky/muže, kteří se rodí v naší mysli. Tak tedy:
Vždy- nejspíš už od dětství- jsem v hlavě měla nějakou představu, jak by měl můj kluk vypadat. Někde v části mozku, která byla zavřená na zámek a kterou jsem otevírala jen před svou nejlepší kamarádkou byl zakořeněný nádherný kluk, který mě bude milovat, věrnost pro něj bude nadevše a jehož oči budou padat vždy jen na mě. Ta představa měla kouzelné jméno, nádherné hnědé (později blonďaté a zrzavé) vlasy, které se na slunci třpytily a v jehož modrých očích jsem se vždy utápěla. Můj ideál- který by ale ve skutečnosti nemohl a nemůže existovat- oplíval humorem, byl oblíbený, ale skromný, neprděl a nekrkal J a byl galantní. Později- uvědomila jsem si to až teď- se tento ideál začínal projevovat i v mém… (nedá se říct v milostném, takže spíše v) citovém životě. Všechny kluky, kteří se mi líbili, jsem s tímto princem srovnávala. Naštěstí jsem si ale vždycky než k něčemu došlo uvědomila, že jsou to byli ( a jsou) jen egoističtí, krásní a blbí kluci. Teď se ale asi týden rozhoduju mezi svým kamarádem a jedním klukem ze třídy, který z nich mě vlastně přitahuje. Uvnitř mě se odehrává jakýsi vnitřní boj, kde se proti sobě perou skvělé vlastnosti, něžné SMSsky a "láska až za hrob" proti humoru a hezkým kudrnatým vlasům a vzhledu malého dítěte. Ani jeden z nich není žádný playboy- to přiznávám- ale mají dobré vlastnosti a jsou upřímní. Ta představa, o které jsem psala se do tohoto rozhodování zase podepisuje. Vytvořila jsem si ji a teď mě tak nějak "nahlodává" a ptá se mě, jestli jsou oni pro mě vážně ti praví (samozřejmě jen jeden z nich). Asi právě proto, že nejsou nijak krásní apod. se bojím i reakce okolí a bojím se si s nimi něco začít a sama si nejsem jistá, jestli někoho z nich miluju… a jsem nešťastná. Ikdyž cítím, že oni (jeden z nich) by pro mě mohli být ti praví (obzvláště ten kamarád), pořád se nemůžu rozhodnout. Kdyby byl jeden z nich hezčí, asi bych už neváhala a vybrala si jeho- ikdyž vím, je to sobecké- ale mě by to v rozhodování pomohlo. Opravdu se teď totiž trápím a teď, když tento článek dopisuju, se bojím ještě víc. Jestli má někdo z vás podobnou zkušenost, může napsat do komentářů a pomoci mi mé trápení ukončit.
Z tohoto článku mělo vyplynout- chtěla jsem zdůraznit a napsat- že je lepší si žádnou představu nevytvářet, protože pak značně ztěžuje život. Neříkám, že nemůžeme mít nějakého "vysněného prince" ale neměly bychom si ho moc připouštět k tělu, protože láska je silná čarodějka a představy taky.


 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 S-monka S-monka | E-mail | Web | 1. února 2013 v 19:12 | Reagovat

Děkuji za pochvalu na mém blogu, celkem mě to zahřálo u srdce po té hromadě kritiky od všech lidí, ale nikdy nic nvzdávám.. :) a nebuď smutná že seš na Valentýna sama, já taky a jsem ráda za svobodu a zábavu :) užívej si to :)

2 Kačíí Kačíí | Web | 2. února 2013 v 15:25 | Reagovat

[1]: Není vůbec zač,mě se ten nápad na líčení opravdu líbil.PS: nikdy mi na  Valentýna nevadilo,že jsem sama,ale teď je to takový hodně složitý... :-(  :-)

3 Kathushka Kathushka | Web | 11. února 2013 v 17:49 | Reagovat

nezávidím ti, moje kamarádka se taky tak rozhodovala ale mezi skoro celou třídou:D
není to zrovna lehké rozhodnutí...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama